Otevřený dopis Tollnerovi

Vážený pan
Ing. Pavel Tollner
poslanec KDU-ČSL

V Praze, 24. 10. 1999

Vážený pane poslanče,

před několika dny mi jeden ze členů pražského výboru řekl, že při vyslovení Vašeho jména reaguji podobně jako býk, když před ním zamávají červeným suknem.

Vzhledem k tomu, že jsem se ve znamení Býka narodil, začal jsem uvažovat, zda není na jeho slovech cosi reálného.

Při zamyšlení jsem však nepřišel na nic, co by se dalo nazývat osobním nepřátelstvím k Vaší osobě. Viděli jsme se koneckonců jen několikrát v Poslanecké sněmovně během zasedání politického grémia a hovořili spolu, pokud si dobře pamatuji, pouze při jedné příležitosti.

Je však pravda, že během rekapitulace jsem si připomněl pět Vašich postojů nebo činů, se kterými zásadně nesouhlasím a které se týkají Vašeho politického působení v KDU-ČSL.

Dovolte mi, abych je zde popořadě uvedl:

1) Vaše kandidatura během primárních voleb ve dvou volebních krajích

Uznávám, že Nominační řád Vám dvojitou kandidaturu umožnil. Přesto se domnívám, že vícečetná kandidatura není, a to nejen ve Vašem konkrétním případě, ale všeobecně, poctivá a morální.

Vy totiž slibujete voličům v obou krajích něco, co nejméně v jednom kraji nejste schopen splnit. Nemůžete se stát poslancem za oba kraje a hlasy Vám odevzdané v jednom kraji prostě propadají.

Považuji tuto hru s voliči za nízkou a snažím se prosadit, aby Nominační řád možnost vícečetné kandidatury neumožňoval.

2) Váš výrok v Poslanecké sněmovně

Jsem toho názoru, že Váš výrok při projednávání zákona o registrovaném partnerství Lidovou stranu dlouhodobě poškodil a odkazuji v této záležitosti na usnesení pražského Junior klubu KDU-ČSL.

Později jste uvedl, že výrok byl prosloven v afektu, ale jeho slovní uvedení (... kolegové z KDU-ČSL mi to rozmlouvali...) svědčí naopak o tom, že jste o použití výrazu předem dlouho uvažoval.

Z mého pohledu jste porušil jednu ze zásad politického života a totiž, že politik napronáší na adresu občanů morální soudy, ale je sám připraven na morální soudy patřičně reagovat.

Celá kauza měla pak zajisté i jednu kladnou stránku: Veřejní činitelé KDU-ČSL si uvědomili, že jejich afekty jim příště "neomlátí" o hlavu jenom politická konkurence či média, ale především členové vlastní strany, kterou svými chybami poškozují nejvíc.

3) Nepodpora rozpočtu

Při schvalování minulého rozpočtu jste mezi novináři prohodil, že ministr Dostál Vás "naštval" kvůli Bouzovu, a proto "na truc" pro rozpočet nezvednete ruku. Připomínám, že to bylo ve chvíli, kdy se KDU-ČSL dohodla, že pro naši zemi je lepší nový rozpočet než provizorní rozpočet z minulého roku a že z toho důvodu vládní návrh podpoří.

Nejsem v žádném případě proti institutu "hlasování svědomí", ale porovnávat význam státního rozpočtu s individuálním sporem s jedním ministrem, to je na mně trošku moc.

4) Usmíření s Němci, zejména Němci sudetskými

Paradoxně nejvíce nesouhlasím s Vaším působením v otázce, ve které jsme evidentně na "jedné lodi".

Usmíření s Němci totiž považuji pro KDU-ČSL za bod jejího trvalého zájmu a myslím si, že je naší povinností vydávat na veřejnosti v tomto směru silné signály.

Způsob, jakým to činíte Vy, je však naprosto nevhodný a škodlivý.

Považuji za normální, že politik se nejprve snaží přesvědčit o svém záměru partnery z vlastní strany. Buď se mu to podaří a pak si může být jistý jejich plnou podporou, nebo se mu to nepodaří, a pak by měl zalézt na chvíli do kouta, promyslet znovu své argumenty a příště to zkusit znovu.

Vy se však vůbec neobtěžujete kolegy formálně s Vašimi iniciativami seznámit! Kopete tak jen sám za sebe.

Je skandální a vrcholně nekolegiální, pokud se hodláte zúčastnit Sudetoněmeckého dne a předem tento navýsost politický čin neprodiskutujete v zahraniční komisi KDU-ČSL a v dalších orgánech strany.

Tristním výsledkem vašeho výletu bylo zmatené blábolení Vašich spolupracovníků v Parlamentu, kteří nevěděli, co mají vlastně veřejnosti sdělit.

Je však také nakonec možné, že jste si neuvědomil, že se jedná o navýsost politický čin. V tom případě ovšem nechápu, co v politice vůbec děláte.

V pořadu Kotel jste ke své česko-německé aktivitě prohlásil, že horká půda televize Nova je "první platformou, kde to můžete říct" a hned jste dodal, že "je nepřirozené, když spolu lidé nemluví".

Jste si opravdu jistý, že Kotel je první platformou, kde to můžete nebo dokonce máte říct, pane poslanče?

Vaší individuální akcí diskreditujete cíl Vašeho snažení. Škoda. Velká škoda.

5) Účast v pořadu Kotel

Nechci mnoho komentovat, jenom se zmíním o skutečnosti, že jste opět nikomu ve straně nesdělil, že se hodláte utkat na Vaše oblíbená témata s občany a infernální paní Jílkovou. Je prý přitom nepsaným pravidlem, že o mediálních vystoupeních poslanců a senátorů je včas informován alespoň tiskový mluvčí strany.

Na závěr musím upozornit, že bych Vás rád hodnotil i na základě dalších aktivit v Poslanecké sněmovně, není však možná jen moje chyba, že o žádných dalších nic nevím.

Viděl jsem jen jeden legislativní návrh, který jste předložil s panem poslancem Karasem a který byl následně vládním zpravodajem rozcupován na kusy. Netuším, jak návrh nakonec dopadl.

S pozdravem

Jan Czerný
Člen pražského výboru KDU-ČSL