Dne 11. května 2009 jsem zaslal kandidátům na předsedu KDU-ČSL několik otázek. Tímto děkuji všem čtyřem politikům za jejich odpovědi. Přeji každému z nich vše dobré. KDU-ČSL, členům a voličům strany a koneckonců i všem občanům pak přeji dobrého předsedu.

Jan Czerný (KDU-ČSL Praha 2)

V jakém roce jste vstoupil/a do KDU-ČSL a proč?

Šojdrová: Vstoupila jsem do ČSL v roce 1989 v Kroměříži. Ke vstupu do politické strany mě přiměla slova Václava Havla o tom, že politiku musí přestat suplovat umělci a sportovci a musí ji začít dělat politické strany. V té době jsem také podepsala petice na podporu požadavků katolíků a za propuštění Václava Havla, které u nás rozšiřoval Augustin Navrátil. Pro mne nejbližší stranou byla strana lidová, ve které se v té době začal prosazovat obrodný proud. V Kroměříži se ještě navíc při lidové straně scházela skupina mladých křesťanů, kteří mne mezi sebe pozvali.

Březina: V roce 1990, protože jsem věřící člověk a rozhodl jsem se prosazovat
křesťanské hodnoty i ve veřejném životě.

Čunek: V r. 1990, protože to byla jediná křesťansky orientovaná strana s tradicí.

Svoboda: Do KDU-ČSL jsem vstoupil v listopadu roku 1995, protože jsem chtěl prospět křesťanské demokracii v České republice. A protože mi osud KDU-ČSL leží na srdci i nyní, nabízím své schopnosti a zkušenosti a na sjezdu kandiduji na funkci předsedy strany.

Jak byste stručně charakterizoval/a Vaše dosavadní působení v KDU-ČSL ?

Šojdrová: Přesto, že můj start do nejvyšší politiky byl raketový, prošla jsem funkcemi a činnostmi, díky kterým vím, jak těžká je práce aparátu a jak obětaví jsou členové strany. Byla jsem od roku 1992 13 let místopředsedkyní okr. výboru v Kroměříži, 2 roky jsem byla okresní tajemnicí. Od roku 1996 jsem poslankyní PČR za KDU-ČSL, vedu školskou komisi KDU-ČSL, založila jsem Sdružení žen KDU-ČSL. Byla jsem u přípravy 4 volebních programů, 2x lídrem kandidátky. Vím tedy, co to je nést zodpovědnost za volební úspěch. Ve všech svých rozhodnutích jsem se snažila vycházet z názoru členské základny. Proto i dnes jsem členkou okr. výboru. Chci znát vždy aktuální náladu členů, potřebuji s nimi své postoje konzultovat a případně obhájit svá rozhodnutí. Vytvořila jsem si okruh expertů – poradců z mnoha oblastí, o kterých se v politice rozhoduje. Využila jsem svého postavení a možností poslankyně k tomu, abych pro KDU-ČSL byla schopna formulovat program, řešení konkrétních problémů a také modernizaci činnosti strany. Zkrátka v centru mé pozornosti byl přínos pro ty, kteří mne volili, tedy voliči, a politická strana, která mne nominovala.

Březina: Mé působení musí hodnotit jiní.

Čunek: Jako službu.

Svoboda: Byl jsem již jednou zvolen předsedou naší strany. Přestože jsem nebyl neúspěšným předsedou, poučil jsem se z chyb, které jsem během svého předsednictví udělal. V době, kdy jsem byl předsedou, jsme naposledy zvýšili počet poslanců na 23. Nyní vím, do čeho jdu, nebojím se toho a pokud budu předsedou zvolen, jsem opravdu dobře připraven. Ve své kampani oslovuji téměř každého delegáta sjezdu osobně a individuálně.

Jakými třemi slovy byste definova/la Váš předsednický program?

Šojdrová: Křesťanskodemokratická strana lidová.

Březina: Energie pro Klidnou sílu.

Čunek: Křesťanskost, lidovost, statečnost.

Svoboda: Bratrství, disciplína, úspěch.

Ve vztahu ke KDU-ČSL, jaký má pro Vás význam slova „křesťanská „ a slova „lidová“?

Šojdrová: Slovo „křesťanská“ je v názvu od roku 1992 a je spojeno s představou o křesťanskodemokratickém proudu v ČR, jak ho definuje Politika pro 21. století. Podle mého názoru je jednoznačné přihlášení se ke křesťanství v názvu strany dnes důležité z důvodů čitelnosti. Žijeme v době relativizace hodnot. O křesťanských hodnotách ale nikdo nepochybuje. Jsem rozhodnuta tyto hodnoty i s názvem strany hájit. Slovo „lidová“ patří k této straně od jejího založení. Pro mne v názvu strany symbolizuje důraz křesťanských demokratů na sociální politiku, symbolizuje naši otevřenost a blízkost vůči občanům. Chceme s nimi sdílet to dobré i zlé a nacházet společně s nimi řešení pro budoucnost ČR.

Březina: Přál bych si, aby KDU-ČSL byla křesťanská svým programem, středová svým
koaličním potenciálem a lidová voličskou základnou.

Čunek: Křesťanská je pro mne především politika pevných zásad a hodnot. Lidová znamená, že jsme stranou citlivou ke starostem obyčejných lidí.

Svoboda: Naše strana prosazuje a hájí křesťanské hodnoty. Naši politici a čelní představitelé by se měli křesťansky chovat a mělo by to pro ně být samozřejmostí. Těm, kdo říkají, že křesťané jsou ve všech stranách, namítám, že tam možná jsou, ale nechovají se podle toho. Kdyby se podle toho chovali, už dávno by církevní restituce musely v zájmu spravedlnosti proběhnout. My se za své křesťanství nestydíme. Jsme na něj hrdí. Přídavné jméno lidová napovídá, že naší straně jde o konkrétní lidi a že naše politika je politikou pro ně. Mým programem pro volbu předsedy naší strany je bratrství. Pokud se budeme k ostatním lidem chovat bratrsky, tedy jako bratři a sestry, budeme se k nim chovat křesťansky a také nám půjde o každého jednoho člověka a o každý jeden hlas ve volbách. Bratrství jako program v sobě tedy oba pojmy slučuje.

Myslíte si, že KDU-ČSL se již úplně vyrovnala se svoji předlistopadovou minulostí?

Šojdrová: S naší předlistopadovou minulostí se vyrovnáváme dnes a denně. Tato strana, tato společnost a každý z nás jako jednotlivec. Novou historii jsme začali psát s novým názvem a zejména s novým dokumentem - Politikou pro 21. století. Pamatuji si na slova Josefa Luxe o tom, že do budoucnosti si nese KDU-ČSL i svoji historii. To, co v historii nebylo dobré, to už nemůže změnit, může se za to jen omluvit. Ale stavět svoji budoucnost musíme na tom, co bylo dobré, a to jsou křesťanské hodnoty. Víra a důvěra v prosazování křesťanských hodnot byly důvodem pro setrvání mnoha tisíc členů v základních organizacích ČSL. Díky těmto řadovým členům mohla ČSL v listopadu 1989 začít psát novou stránku svých dějin. Já osobně dodnes nechápu, jak se mohli členové v 50. letech smířit s internací svého předsedy-zakladatele. Myslím, že mnozí to ani nevěděli. Ale věřím, že to všechno mělo svůj smysl. Měli bychom svoji vlastní historii lépe znát a dokázat se poučit.

Březina: Ano.

Čunek: Určitě ano.

Svoboda: Domnívám se, že ano. S předlistopadovou minulostí se ovšem ještě nevyrovnala česká společnost. Je naším úkolem přispět k tomuto procesu, a proto jsem navrhl odškodnění těch, kdo kvůli komunistickému režimu z politických důvodů nemohli dostudovat vysokou školu.

Jaké jsou podle Vás v současné době největší problémy KDU-ČSL a jaké jsou Vaše návrhy na jejich řešení? Jakým způsobem chcete oživit vnitřní život KDU-ČSL?

Šojdrová: Odpovědí na tuto otázku je program pro vnitrostranickou diskusi „CESTA PRO KDU-ČSL“, kterou naleznete na mých webových stránkách www.sojdrova.cz. Popisuji v něm právě to, na co se ptáte.

Březina: Přesně na to odpovídám v materiálu "Energie pro Klidnou sílu", který si
můžete přečíst na www.janbrezina.cz.

Čunek: Největší problémy jsou způsobeny názorovými rozdíly na směřování strany mezi čelními politiky KDU-ČSL. Řešením je shoda na většinové vizi, tou je, že jsme svébytnou, samostatnou, křesťanskou a středovou stranou. Největší devizou naší strany je program orientovaný na křesťanské hodnoty a naplňovaný její členskou základnou. S těmito více než 37 000 lidmi nemáme možnost rychlé komunikace. Zahájili jsme jednání s mobilními operátory, abychom s každým členem mohli mít sms komunikaci za několik haléřů.

Svoboda: Nedisciplinovanost, absence pevných postojů a zřetelného vedení. Jsem zastáncem vnitřní discipliny, která spočívá v tom, že naše strana bude zaujímat konkrétní pozice k jednotlivým politickým problémům, aby každý člen naší strany věděl, co prosazujeme. Každý, kdo bude mluvit jinak, se sám vylučuje a mluví-li přes média, poškozuje stranu. Chci, abychom diskutovali a vzájemně si naslouchali před přijetím rozhodnutí, ale po společném rozhodnutí už musíme mluvit jen jedním hlasem. Musí nastoupit disciplína, která se bude opírat o členskou základnu a orgány strany.

Jaký je Váš názor na délku volených orgánů strany? Souhlasíte s tím, že sjezdu se podle stanov mohou zúčastnit s právem hlasovacím i politici, kteří před sjezdem nezískají podporu členů strany? Které z předložených návrhů na změnu stanov mají Vaši podporu?

Šojdrová: Čtyř i dvouleté funkční období má své klady i zápory. Jsem připravená k oběma možnostem s vědomím jejich předností a rizik. Stávající čtyřleté období má výhodu v delším časovém úseku pro systematickou soustředěnou práci všech orgánů, které mají jistotu pro naplánování a vyhodnocení dopadu svých aktivit. Nevýhodou je riziko nižší aktivity a tedy ztráty dynamiky v činnosti orgánů a tedy celé strany. Jinými slovy hrozí „spánek na vavřínech“. Dvouleté funkční období znamená v pozitivním smyslu větší dynamiku, nutnost zrychlení činnosti k tomu, aby výsledky byly vidět a orgány strany obhájily svůj mandát. Rizikem je nejistota těchto orgánů a tlak na populistická, líbivá opatření, která nejsou vždy tím, co pomáhá jak občanům, tak straně. Mně osobně je bližší větší dynamika a tedy dvouleté funkční období. Myslím, že hlasovací právo by skutečně měli mít jen ti, kteří mají nějaký
volený mandát. S návrhy na změnu stanov se musím nejdříve podrobně seznámit a pak k nim zaujmu své stanovisko.

Březina: Myslím, že zkrácení funkčního období volených orgánů strany na 2 roky by nám
prospělo. V postojích k návrhům změn stanov se shoduji s názory a závěry
komise pro změnu stanov.

Čunek: Při minulém hlasování jsem se přiklonil k dvouletému cyklu. Změnu stanov, která povede ke snížení počtu členů, kteří jsou delegáty sjezdu pouze díky své funkci, považuji za správnou. Předložených návrhů je hodně, nevím, které máte na mysli.

Svoboda: Funkční období volených představitelů strany by mělo být dvouleté. Dvouletý interval posiluje demokracii ve straně a udržuje v ní zdravou soutěž. Ohledně reformy stanov podporuji závěry komise pro změnu stanov, která navrhuje, aby stanovy mohla měnit Celostátní konference například třípětinovou většinou na dvou po sobě jdoucích jednáních. Na sjezdu totiž zcela jistě nezbude na stanovy čas a změna stanov je potřebná. Jsem zastáncem co nejdemokratičtějších primárních voleb. Bez nich strana chřadne a mladí lidé nevidí před sebou žádnou perspektivu.

Jak chcete zajistit financování strany?

Šojdrová: Ze státního příspěvku za mandáty. Z členských a mimořádných příspěvků. Sponzorské dary. Mimořádná sbírka na volební kampaň. Využití prostředků nadací na zajištění vzdělávacích akcí

Březina: Všemi legálními a legitimními způsoby.

Čunek: Chceme-li být jiní než ostatní, musíme být poctiví. Úspory vidím v dobrých nápadech, např. akce ploty a samozřejmě v umírněnosti ve výdajích na všech stupních.

Svoboda: Každý z nás, ministři především, se během svého působení setkají s řadou vlivných osobností. Pokud je naše politika poctivá, tak tito lidé slyší na prosbu o příspěvek na kampaň. Já vím, koho v létě požádám o příspěvek na podzimní kampaň.

Je podle Vás přijatelné, aby KDU-ČSL přijala finanční dar od podnikatelského subjektu a výměnou za tento dar subjekt zvýhodnila?

Šojdrová: Je to pro mne nepřijatelné.

Březina: Ne.

Čunek: Korupce je nepřijatelná.

Svoboda: Takové chování je nepřijatelné.

V čem by měla spočívat role prvního místopředsedy strany?

Šojdrová: Je důležité, jaká osobnost bude na tuto funkci zvolena. V každém případě to musí být ten, komu předseda 100% důvěřuje a kdo důvěřuje předsedovi a podporuje ho. Zkrátka s předsedou musí vytvořit sehranou dvojici. První místopředseda musí umět předsedu kdykoliv zastoupit a nahradit v jakékoliv roli, musí k tomu být připraven. V ideálním případě by první místopředseda mohl být tím, kdo se bude plně věnovat práci se členskou základnou, bude pro tutu činnost uvolněn a bude ji dělat s chutí a se zájmem.

Březina: V práci s aparátem strany, s členskou základnou a při přípravě voleb.

Čunek: Především v aktivní komunikaci s členskou základnou.

Svoboda: Měl by se starat o stranu. Měl by jezdit po celé České republice a komunikovat se stranou tak, aby každý člen věděl, že jeho hlas je slyšet.

Jak se díváte na kvóty pro ženy a mladé politiky?

Šojdrová: Podporuji dlouhodobě vyvážené zastoupení žen a mladých politiků v orgánech strany na všech úrovních. V KDU-ČSL se to daří jen velmi pomalu. Kvóty pro zastoupení žen považuji za jednu z možností jak pomoci dostat více žen do rozhodujících funkcí. Sdružení žen KDU-ČSL navrhuje model, který se mi líbí a to, aby do 15. místa volební kandidátky byl ze tří kandidátů vždy jeden opačného pohlaví.

Březina: Nepodporuji kvóty, podporuji ženy a mladé politiky i bez nich.

Čunek: Nemyslím si, že jsou správné. Na prvním místě by měly být jejich schopnosti a lidské kvality.

Svoboda: Mladí politici nepotřebují kvóty. Mladí potřebují vnitrostranickou demokracii. U žen si něco takového dovedu představit, protože zatímco my, muži, budujeme kariéru, ženy se starají o děti. A ukažte mi lepší manažerku, než je matka čtyř dětí. Jisté narovnání by bylo žádoucí, ovšem měkčím nástrojem, než jsou kvóty.

Mělo by být uzavírání koalic v obcích a krajích plně v kompetenci tamních orgánů strany?

Šojdrová: Ano.

Březina: Ano, ovšem včetně odpovědnosti za průběh i výsledek.

Čunek: Určitě ano. Dobrá komunikace přináší důvěru.

Svoboda: Ano.

Jaký je váš postoj k názvu strany? Plánujete navrhnout změnu?

Šojdrová: Pro nejbližší programový sjezd navrhuji uvažovat o změně názvu strany na Křesťanskodemokratická strana lidová..

Březina: Podporuji diskusi na toto téma, nebudu však předjímat její výsledek. Jsem
přesvědčen, že sebelepší název nenahradí obsah.

Čunek: V tuto chvíli ne. Teď se musíme soustředit na sjednocení strany a na řešení problémů našich spoluobčanů.

Svoboda: Současný název je zavedenou značkou, dovedu si představit diskusi např. o názvu „Lidová strana“, který by byl návratem k úspěšné prvorepublikové značce a lépe by vyjadřoval náš zájem prosazovat křesťanské hodnoty společně s nekřesťany v zájmu všech lidí.

Co chcete nabídnout voličům v příštích volbách?

Šojdrová: KDU-ČSL v předčasných volbách bude bojovat o to, aby si zachovala své zastoupení v Poslanecké sněmovně. O to víc bude záležet na tom, kdo bude KDU-ČSL reprezentovat. Podle toho nám voliči uvěří, anebo neuvěří. Voličům musíme říct, že se nám podařilo zabránit nevratným krokům ve zdravotnictví, byla to KDU-ČSL, která zabránila privatizaci fakultních nemocnic a především zdravotních pojišťoven, byla to KDU-ČSL, která se sice pozdě, ale přece probudila a požadovala citlivější přístup k pacientům z hlediska poplatků. Chceme nabídnout dohodu na poplatcích a především na reformě zdravotnictví, která zajistí i do budoucna kvalitní a dostupnou péči všem občanům. KDU-ČSL prosadila průlom do RUD a chceme pokračovat změnami ve prospěch menších obcí. KDU-ĆSL se zasadila o efektivní využití fondů EU a budeme i nadále prosazovat zapojení těchto prostředků do boje s krizí. KDU-ČSL si je vědoma hrozby šíření násilí a dalších sociálně patologických jevů, které ohrožují naši společnost v základech. Proto podporujeme tradiční rodinu, zde odkazuji na můj materiál „Společně pro rodinu“. Pomoci může i škola, proto jí chceme dát účinný nástroj v podobě rozšíření výuky o předmět etické výchovy, …. a můžu pokračovat. Pro mě je politika službou veřejnosti, chci, aby se slušnost a poctivost vyplatila. Proto říkám, že se změnou musíme začít sami u sebe. Veřejnost oslovím naší schopností změny a jednoty…a nebo také ne.

Březina: Program, který řeší problémy lidí a zároveň politiky, kteří budou chtít a
umět tento program realizovat.

Čunek: Pevnost v postojích, věrnost křesťanským zásadám a radikální prosazování našich priorit, tj. zejména zrovnoprávnění postavení rodin, boj proti korupci, reformu důchodového systému, odpovědné hospodaření na všech úrovních státní správy, podpora kvalitního života na venkově s cíle udržet osídlení území.

Svoboda: Boj proti lichvě. Progresivní daň a znovuzavedení společného zdanění manželů. Důchodová reforma příznivá k rodinám. Společné důchodové pojištění manželů. Zachování letiště Praha Ruzyně ve vlastnictví státu. Zdravotnictví přístupné každému na základě vybraného zdravotního pojištění. Lidová strana musí „zezelenat“ – nebudeme oslabovat vliv občanských sdružení, jasná pravidla pro ochranu životního prostředí. Dlouhodobý plán dotací, předvídatelnost. Podpora neziskovým organizacím. Podpora venkova, zejména méně rozvinutých regionů. Lidská práva. Právo duševního vlastnictví. Hazard, internetové sázení.

Co pro Vás konkrétně znamená pojem „prorodinná politika státu“?

Šojdrová: Je to pro mě programový úkol č. 1, také proto jsem pro vnitrostranickou diskusi připravila koncepční materiál „Společně pro rodinu“. Jako bych vaše otázky tušila. Mám na něj velmi mnoho rekcí od členů, převážně pozitivních.

Březina: Vytvářet podmínky k tomu, aby se vyplatilo rodinu založit, mít děti a tyto
děti slušně a odpovědně vychovávat.

Čunek: Mojí odpovědí je koncepce schválená na Celostátní konferenci v prosinci loňského roku.

Svoboda: Chci obnovit společné zdanění manželů a rozšířit jej na společné zdanění rodin. Budu usilovat o spravedlivější důchodový systém, pro který bude výhodné mít a vychovávat děti.

Jaký je Váš názor na daňovou progresi?

Šojdrová: Za minimální hranici daňové progrese jsem považovala dvě daňová pásma, s tím, že u ročních příjmů nad 750 tisíc Kč bude daň 25%, tak stanoví náš volební program z roku 2006. Tedy jsem pro daňovou progresi. Jsem si vědoma, že ta není zajištěna jen zvýšením sazeb u vyšších příjmových pásem, ale i výší slev.

Březina: Jsem pro, důležitá je míra progrese, protože ta nesmí být demotivující.

Čunek: Jsem pro dvě daňové sazby.

Svoboda: Daňová progrese je spravedlivá, protože podporuje bratrství – solidaritu mezi lidmi.

Jaký je Váš názor na přijetí Turecka do EU?

Šojdrová: Jsem pro určitou formu spolupráce a formalizovaného vztahu EU-Turecko, ale nejsem pro přijetí Turecka do EU.

Březina: Jsem proti.

Čunek: Nesouhlasím s ním.

Svoboda: Podpora přijetí Turecka do Evropské unie je skrytým odporem proti Evropské unii. Stavím se proti přijetí Turecka do EU. Turecko má mít privilegované partnerství.

Co Vám nejvíce vadí v České republice?

Šojdrová: Že nemáme moře.

Březina: Lidská závist.

Čunek: Provázanost lobbyistických skupin s veřejnou správou, malá národní hrdost.

Svoboda: Vadí mi nespravedlnost. Vadí mi volební systém, který je nespravedlivý. Chci, aby se každý hlas promítl do zisku mandátů. Jsem proti bonusům pro vítěze nebo jiné deformace váhy volebního hlasu. Vadí mi důchodový systém, který je nespravedlivý k rodinám s dětmi. Vadí mi volnost, která umožňuje lichvářům okrádat lidi, vadí mi politika založena na principu „po nás potopa“.

Hlasovala byste pro úplný zákaz potratů a doprovázející trestní postih?

Šojdrová: Já jsem takový návrh podala, s poslancem Karasem a Kasalem., pak jsem ho také hájila a prosazovala.

Březina: Čí trestní postih? Jako křesťan jsem samozřejmě proti potratům.

Čunek: Ne. V současné České republice je to především problém účinné etické výchovy celé společnosti. Dnes je třeba situaci zlepšovat po malých krocích.

Svoboda: Vždy hlasuji pro návrhy, které maximálně omezí počet umělých potratů v souladu s doporučením bioetické komise KDU-ČSL. Trestní postih není řešení.

Jak byste dnes charakterizova/la svůj postoj při poslední volbě prezidenta?

Šojdrová: KDU-ČSL nenavrhla svého vlastního kandidáta, volila jsem Jana Švejnara, protože jsem ho považovala za lepšího kandidáta než V. Klause. Čas potvrzuje, že mé rozhodnutí bylo správné.

Březina: Nebyl jsem volitelem.

Čunek: Byl zcela správný. A ukazuje se to stále víc a víc.

Svoboda: Má volba Václava Klause byla politickou chybou, za kterou se omlouvám.

Prosím o jednovětné zhodnocení každého z Vašich protikandidátů.

Šojdrová: Svých protikandidátů si vážím, proto jen tak krátce naznačím, co mne napadne, když se řekne: Březina … nevím, co můžu čekat, Čunek … zkušenost, která nás stála mnoho sil a nechci ji opakovat, Svoboda…už to tu bylo.

Březina: Hodnocení kandidátů přenechávám ostatním.

Čunek: Ke svým protikandidátům se zásadně nevyjadřuji. To je úkol pro delegáty sjezdu.

Svoboda: Nepřísluší mi hodnotit ostatní kandidáty na předsedu strany. Budu psát o sobě. Tento dotazník je stejně jako texty v Novém Hlasu či projevy na okresních a krajských konferencích pro delegáty sjezdu pomůckou. Ovšem vyplňovat dotazníky, psát text do Nového Hlasu a hovořit na konferencích je jedna věc a vědět si rady v těžké době je věcí druhou. Sestavování „úřednické vlády“ a tvorba postoje KDU-ČSL k tomuto ostudnému podvodu na českých občanech byla prověrkou připravenosti všech kandidátů na předsedu. Společně s Davidem Mackem jsme si věděli rady a podařilo se nám přesvědčit Celostátní konferenci, aby se naše strana na této maskované velké koalici nepodílela. Čeká nás těžká doba, ve které si nemůžeme dovolit žádný experiment. Já věřím v tým, který sjezd sestaví, věřím v členy KDU-ČSL. Já věřím v budoucnost naší strany.

Technické poznámky:

Pořadí kandidátů je podle abecedy, žena má pak přednost. Pokusil jsem se u všech odpovědí opravit překlepy a chyby, které se vloudily. Odstranil jsem všechny typy grafických úprav: podtržení, zvýraznění, odstavce, číslování, nové řádky. Mám pocit, že všechny odpovědi se nacházejí v hranicích stručnosti, o kterou jsem kandidáty požádal.