Před dvěma dny Česká televize v jednom ze zpravodajských pořadů informovala o případu bytového družstva, jehož podílníci se ocitli v nezáviděníhodné situaci poté, co bývalé vedení družstva využilo nedostatečné kontroly, obohatilo se a přivedlo družstvo do dluhů. Správce konkursní podstaty chce nyní dluhy zaplatit a obyvatelé, kteří se přitom ničeho nezákonného nedopustili, těžce doplácejí na jednu jedinou věc, totiž na předchozí laxní přístup vůči vedení družstva.
I my všichni - členové KDU-ČSL - jsme takovými podílníky.
Každý z nás v tomto sále je podílníkem této politické strany. Možná se nám také na první pohled zdá, že nás toto podílnictví v podstatě k ničemu nezavazuje. Realita světa nám však dokazuje znovu a znovu něco jiného: Jsme morálně zavázáni k přísné kontrole našeho vedení. V tomto úkolu je však také skryta naše důstojnost a důležitost, důležitost všech, kteří jsou tzv. řadovými členy.
A každý, opakuji, každý politik, který byl zvolen do vedoucího postavení, se dopouští - abych si vypomohl historickým pojmem - těžké urážky majestátu řadového člena strany, pokud jeho názory přehlíží, bagatelizuje, relativizuje, položené otázky ignoruje nebo dokonce zesměšňuje.
V politické straně neexistují zakázané otázky a v politické straně nesmí existovat ani různé “stupně” členství, které by se týkaly přístupu k informacím.
Je na vás, abyste posoudili, jak Vás vedení strany vnímá, jestli vás považuje za partnery k dialogu, jestli nezlehčuje vaše připomínky a netvrdí o nich, že jsou to maličkosti, jestli odpovídá na vznesené otázky, jestli vedení samo dělá maximum pro dobrou informovanost na všech stupních strany nebo je k určitým krokům pouze donuceno, jestli nestaví širší orgány strany před hotovou věc a nevydírá je, jestli mezi vás pravidelně chodí, jestli pořádá diskusní mítinky a ptá se na váš názor před rozhodnutím, a nebo až po něm.
Máte-li pocit, že se s vámi nejedná jako s rovnými a svéprávnými bytostmi nebo pokud v poslední době máte dojem, že jste se vrátili o 11 let nazpátek a že ti nahoře jsou úplně mimo a neví co se děje - pokud máte tento pocit - nenechte si ho pro sebe, nenechte se nikým zviklat a žádejte změnu!
Sám za sebe vám mohu říci - snad s poněkud rozvernou nadsázkou, která se týká tohoto náměstí - že je v životním zájmu KDU-ČSL, aby její členové provedli SAMETOVOU DEFENESTRACI!
Jsem pevně přesvědčen, že veřejnost si nepřeje a primárně netouží, aby se v České republice nějak výrazně měnilo spektrum politických stran. Není zde totiž krize politických programů, ale krize politických stran!
A pokud nedokážeme ve
vlastní straně uskutečnit alespoň část z oprávněných požadavků členů a
voličů, o to méně se nám to může podařit ve čtyřkoalici nebo v jiné koalici,
a to i kdybychom se stavěli na hlavu!
A nyní mi dovolte, abych se v návaznosti na má předchozí slova krátce zmínil o navržených usneseních a požádal vás o jejich podporu:
Pražská městská konference: