Dobrý večer, omlouvám se za poněkud expresivní název příspěvku. Opět se pokusím pohlédnout na diskusi ohledně zvolení prezidenta obecněji. Osobně jsem přesvědčen - a prakticky každé jednání vyšších orgánů strany, kterým jsem přítomen, mě o tom již téměř po dva roky utvrzuje - že strana prochází hlubokou krizí. Vedení nečerpá svoji sílu v členské základně, členská základna je naopak stále více atomizována a bez motivace. Vedení strany jen pozvolna a neochotně přistupuje na myšlenku, že je povinna se se všemi členy dělit o většinu informací. Šokuje mě, jaké zacházení jsme ochotni si nechat od vedení strany líbit: s naprostým klidem (až na vyjádření hnutí Nový kvas) jsme akceptovali, že o volbě prezidenta se nebude po dobu půl roku ve straně vůbec mluvit! A teď se mnozí diví, že CV hlasuje, jak hlasuje! Na co jsme celou dobu čekali? To si opravdu myslíme, že politika spočívá jenom v tajných vyjednáváních několika politiků? Za tento stav můžeme my sami, my - 40000 členů, kteří drží hubu, o nic se nezajímají, nikoho nekontrolují, bojí se říci něco negativního, nejdou do žádných sporů. Vedení strany si na tento stav zvyklo a přizpůsobili se mu. Dělají si co chtějí a spoléhají na naší setrvačnost, na naší lenost, na naší roztříštěnost. KDU-ČSL z toho můžeme dostat jen důsledností: už žádnou polovičatost, lhaní je lhaní, pošlapávání stanov je skandál, bránění přístupu k informacím je podlost, kumulace funkcí je nepřijatelná. Žádejme okamžitě od našich politiků, aby prosazovali každoroční celostátní setkání členů, na kterém bychom se mohli více poznat. Žádejme seznam politických nominací do správních rad a dalších orgánů společností.