Vážení členové Celostátního výboru KDU-ČSL,

obracím se na Vás jako člen odborné zahraniční komise naší strany. Důvodem k sepsání tohoto dopisu je dlouhodobá nespokojenost s činností zahraniční komise a snaha přispět k pozitivní změně.

Z mé strany se nejedná o náhlé vzplanutí, ukvapené rozhodnutí či osobní spor. Než jsem se rozhodl oslovit Vás, apeloval jsem několikrát, slovem i písmem, na předsedu a další členy komise, ve snaze dojít ke zlepšení cestou vnitřní reformy.

Po roce a půl jsem dospěl k názoru, že tato cesta není možná. I přes osobní respekt k panu předsedovi Holáňovi jsem přesvědčen, že rozhodující část odpovědnosti za neuspokojivou činnost komise i její postavení v rámci strany leží právě na něm. Řešením dnešní situace však nemůže být jen změna na místě předsedy zahraniční komise, ale také změna v celkovém přístupu vedení KDU-ČSL k zahraniční politice a v neposlední řadě i změna v systému odborných komisí.

Nejprve se pokusím ve stručnosti shrnout zásadní připomínky k činnosti zahraniční komise. Ve druhé části předkládám vlastní návrh statutu zahraniční komise. Návrh sice není v souladu s platným statutem odborných komisí, předpokládám však, že se stane prvním příspěvkem k diskusi o další podobě odborných komisí KDU-ČSL.

Jsem samozřejmě připraven vyjádřit své stanovisko k činnosti zahraniční komise osobně před členy Celostátního výboru. Cílem je, aby KDU-ČSL měla dobře pracující zahraniční komisi, jejíž členové budou hrdí na své členství, jejíž výsledky a výstupy budou respektované celou členskou základnou, komisi, která v sobě bude obsahovat správnou dávku profesionality, rozvahy, odvahy, konkurence i spolupráce.

Mgr. Jan Czerný

 

V Praze, dne 18. 3. 2001

Připomínky k činnosti komise:

1) Komise nemá pevně stanovené termíny schůzek. To je velmi nepraktické pro všechny, kteří mají v životě i jiné povinnosti, než jenom zahraniční komisi. Téměř to vylučuje přítomnost mimopražských zájemců o práci. Naproti tomu, komise není svolávána v okamžicích, kdy jak se říká “jde do tuhého” a něco závažného se děje. To je naprosto nepochopitelné a neomluvitelné.

2) Komise (zdá se) nemá svého místopředsedu - ve chvíli, kdy pan předseda z nějakého důvodu chybí, komise zbytečně odpadá nebo se přesouvá na jiný termín.

3) Jednání komise se účastní průměrně pouze třetina členů. Vysokou absenci mají především poslanci a senátoři - někteří možná ani netuší, že jsou členy zahraniční komise. Takové pohrdání funkcí je nepochopitelné a vrhá stín zejména na způsob jmenování členů komise.

4) Jednání komise je naprosto neefektivní. Značná část setkání je věnována technickým záležitostem, které je možné vyřídit jiným způsobem, např. písemným připomínkováním.

5) Neexistuje pevně stanovený program jednání.

6) Komise nemá odvahu zabývat se ožehavými problémy. Stále sklouzává k obecnosti. O usneseních se nehlasuje, diskuse - pokud se vůbec nastolí - málokdy směřují k nějakému konkrétnímu závěru či doporučení.

7) Jednání o koncepčních dokumentech probíhá často tak, že členové komise obdrží materiály (bez přijatelného vysvětlení) až při jednání a jsou pak vyzváni, aby materiál na místě přečetli a připomínkovali.

8) O aktuálních problémech se začíná hovořit až v okamžiku, kdy se jednání chýlí ke konci (v mnoha případech proto, že pan předseda musí odejít na jiné, zřejmě důležitější jednání). Děje se tak prakticky jen na upozornění některého člena komise. Z časových důvodů je pak diskuse velmi krátká a nesměřuje ke konkrétnímu usnesení.

9) Zarážející a zároveň urážející je nedůvěra vůči členům komise. Např. při posledním zasedání pan předseda řekl, že materiál nemohl poslat členům k prostudování předem, neboť by se tak mohl před schválením dostat na veřejnost. Přečíst si ho mohli jen ti, kteří se - dle slov pana předsedy - “potulují okolo Poslanecké sněmovny”.

10) Předseda neinformuje o stavu návrhů zákonů a vládních nařízení, které se týkají zahraniční politiky.

11) Poslanci a senátoři zvolení za KDU-ČSL neinformují komisi o svých zahraničních cestách a výsledcích těchto cest. Nejsou k dispozici podrobné zprávy o setkání členů KDU-ČSL se zahraničními partnery.

12) Vrcholní činitelé KDU-ČSL nekonzultují v mnoha případech svá vystoupení s předsedou odborné komise, nedávají mu dokonce ani na vědomí své články, které se zahraniční politiky týkají.

Návrh statutu zahraniční komise KDU-ČSL:

1. Celostátní výbor KDU-ČSL jmenuje 15 členů zahraniční komise (po zvážení jejich odborné způsobilosti, prokazatelného zájmu o problematiku, časové disponibility a popř. na doporučení krajských organizací strany. Člen KDU-ČSL může být maximálně členem dvou celostátních komisí.

2. Na prvním jednání si jmenovaní členové zvolí v tajné volbě předsedu a místopředsedu komise. Celostátní výbor může zvoleného předsedu a místopředsedu odmítnout. Tento krok musí být členům komise zdůvodněn. Členové komise pak přistoupí k nové volbě. Funkční období předsedy a místopředsedy je dva roky. Po uplynutí dvou let proběhne nová volba předsedy a místopředsedy. Opětovné zvolení je možné.

3. Předseda komise má právo přizvat do Komise, dle svého uvážení, dalších pět členů. Celostání výbor potvrzuje jejich přijetí. V případě odstoupení některého člena koná předseda v duchu předchozí věty. Předseda navrhuje celostátnímu výboru členy k vyloučení z důvodů opakované neomluvené absence, při neúčasti na více než pěti řádných schůzkách nebo z jiných velmi závažných důvodů.

4. Komise si určí na půl roku dopředu pravidelné termíny řádných schůzek. Komise se schází řádně nejméně jednou měsíčně. Jednání vede předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, v jeho nepřítomnosti další, předsedou pověřený člen komise.

5. Komise se usnáší, při řádných schůzkách, za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

6. Předseda může v odůvodněných případech svolat mimořádnou schůzku. Při mimořádné schůzce se komise usnáší za přítomnosti alespoň jedné čtvrtiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

7. Vedoucí schůze pravidelně informuje členy o návrzích zákonů, které se dotýkají zahraniční politiky a o kterých bude jednat Poslanecká sněmovna či Senát.

8. Poslanci a senátoři zvolení za KDU-ČSL mají povinnost informovat osobně komisi o svých služebních cestách do zahraničí a o jednáních se zahraničními partnery v ČR.

9. Předseda komise je zván na všechna jednání KDU-ČSL, která se dotýkají oblasti zahraniční politiky.

10. Komise se dále řídí všemi ustanoveními ve Statutu odborných komisí KDU-ČSL, která nejsou v rozporu s tímto Statutem.