Úvaha na téma politika KDU-ČSL po volbách 1998 |
1) Při pohledu na nedělní diskusní pořady zřejmě mnohé občany napadlo, že situace je neřešitelná a že rozpory mezi účinkujícími jsou nepřekonatelné. Političtí představitelé se také neustále vraceli do minulosti, k tomu, co si navzájem udělali zlého. V bouři diskuse je jisté, že nikdo své vlastní chyby a poklesky nepřizná. V tichosti domácího zamyšlení by však malé zpytování vlastního svědomí nebylo určitě na škodu. Je to, koneckonců, první krok ke změně. Zdá se mi, že KDU-ČSL si nepočínala dobře, když v povolebním období halasně vyhlašovala, že nepřipustí, aby jí v případné koaliční vládě mohla ODS přehlasovat. Z úst lidoveckých představitelů znělo, že počet ministerských křesel se neřídí počtem poslanců, ale systémem nabídky a poptávky. Byl to hlas slabosti. KDU-ČSL byla natolik frustrována neschopností prosadit své požadavky v předchozí koaliční vládě, že se uchýlila k této rétorice. Nedokázala si představit, že by musela vzdorovat “válcování” další čtyři roky, byla na to příliš unavená, skeptická a bez vnitřní energie. Přátelé, přiznejme si, že stejně jako opoziční smlouva je nestandardní a morálně nečistá, tak i náš požadavek na větší počet křesel, než odpovídal poměrnému zastoupení v Poslanecké sněmovně, byl nestandardní a morálně nečistý. Ve většině civilizovaných a demokratických zemích platí, že koaliční vlády jsou sestaveny v závislosti na mandátu voličů. Podobně je tomu i u obecních rad ve většině českých obcí. Jedná se prostě o zvykové právo, které vyjadřuje respekt k názorovému rozvrstvení občanů. Je na menší straně (nebo stranách), aby dokázala vyjednat takovou koaliční smlouvu, která jí zaručí respektování její stranické a programové identity. Základním kamenem smlouvy je programové prohlášení koaliční vlády, které vymezí určité hranice na obou stranách. Při koaličním jednání je proto důležité klást největší důraz právě na sestavení programového prohlášení a nikoliv na počet ministrů ve vládě. Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL si dokáže přiznat tuto chybu, kterou jinak povleče za sebou jako olověnou kouli a která by se jednou mohla obrátit i proti ní. Přiznané chyby nás neoslabí, ale naopak posílí! Politická scéna u nás nezná šlechetná gesta a chybí jí i gesta vstřícnosti a kompromisu. My už teď o jednom víme a můžeme se rozmyslet, jak s ním naložíme. 2) Několik členů obvodní organizace KDU-ČSL mě upozornilo, že v příštím vysílání pořadu TV Nova “Kotel” by měl vystoupit jako host náš poslanec Pavel Tollner. Diskuse by se měla prý především týkat zákona o registrovaném partnerství a vracení církevního majetku. Jsem velmi zneklidněn skutečností, že Lidovou stranu bude v otázce registrovaného partnerství prezentovat na veřejnosti člověk, který, dle mého názoru, k tomu již nemá morální oprávnění. Připomínám, že pražská organizace Junior klubu KDU-ČSL před několika měsíci ostře odsoudila poslance Tollnera za jeho výrok na adresu homosexuálů a vyzvala ho k rezignaci. Od výroku poslance Tollnera se posléze distancovalo i vedení KDU-ČSL. Vyzývám v této souvislosti pana poslance Tollnera, aby účast na diskusi odmítl a přenechal místo jinému poslanci KDU-ČSL. V případě, že tak neučiní, vyzývám představitele KDU-ČSL, aby se od vystoupení pana poslance Tollnera předem veřejně distancovali. 3) S překvapením jsem zjistil, že v tomto týdnu se nekoná zasedání politického grémia. Domnívám se, že v současné situaci by bylo vhodné, aby se toto konzultativní shromáždění konalo pravidelně, pokud to samozřejmě jednání v Parlamentu dovolí. Podobně živý kontakt by předsednictvo KDU-ČSL mělo udržovat i s předsedy krajských organizací strany.
|