Možná v tuto chvíli
cítí mnozí členové KDU-ČSL úlevu z odchodu některých politiků do jiné strany,
ale je zřejmé, že to bude pro nás těžké období. Kalouskova strana bude
přirozeně hledat voliče i mezi voliči KDU-ČSL a bude mít přitom výhodu
perfektní znalosti prostředí. Budě vědět, kde jsou naše slabá místa, kam v
pravý čas udeřit. I proto je důležité provést jakousi inventuru strany, mluvit
o tom, o čem se třeba dosud příliš otevřeně nemluvilo. Předpokládám, že bude
mít i přesné informace o tom, co se v naší straně děje. To bude velmi bolestivé
a je celkem pravděpodobné, že to v KDU-ČSL vyvolá pocit ohrožení, pocit
nedůvěry. Přirozenou reakcí by sice bylo uzavření do sebe a hledání vnitřního
nepřítele, "donašečů" apod., ale právě takové reakci je třeba se
vyhnout. Naším programem musí být otevřenost. Asi jako po rozvodu se často objeví
potřeba pomlouvat bývalého partnera, i my budeme v pokušení hledat příčinu
rozpadu jen v tom druhém. To by nám ale vůbec nepomohlo. Je potřeba se přestat
zabývat jinou stranou, je potřeba věnovat se především růstu KDU-ČSL. Naše
vedoucí politici musí i v těžkých chvílích, které přijdou, zůstat klidní, bez
zášti, faktičtí. Je také velmi důležité, abychom se dokázali občas navzájem
podpořit, fandit si. A přitom zůstali důslední v dodržování stanovených
pravidel, v respektování stanov i nepsaných dohod. Pro mne osobně je odchod
části členů z KDU-ČSL zajímavý tím, že se všemi těmito lidmi jsem měl v
předchozí době závažné spory o demokracii ve straně a vnímání politiky obecně.
Je to pro mne důležitá informace s příchutí naděje.