Možná v tuto chvíli cítí mnozí členové KDU-ČSL úlevu z odchodu některých politiků do jiné strany, ale je zřejmé, že to bude pro nás těžké období. Kalouskova strana bude přirozeně hledat voliče i mezi voliči KDU-ČSL a bude mít přitom výhodu perfektní znalosti prostředí. Budě vědět, kde jsou naše slabá místa, kam v pravý čas udeřit. I proto je důležité provést jakousi inventuru strany, mluvit o tom, o čem se třeba dosud příliš otevřeně nemluvilo. Předpokládám, že bude mít i přesné informace o tom, co se v naší straně děje. To bude velmi bolestivé a je celkem pravděpodobné, že to v KDU-ČSL vyvolá pocit ohrožení, pocit nedůvěry. Přirozenou reakcí by sice bylo uzavření do sebe a hledání vnitřního nepřítele, "donašečů" apod., ale právě takové reakci je třeba se vyhnout. Naším programem musí být otevřenost. Asi jako po rozvodu se často objeví potřeba pomlouvat bývalého partnera, i my budeme v pokušení hledat příčinu rozpadu jen v tom druhém. To by nám ale vůbec nepomohlo. Je potřeba se přestat zabývat jinou stranou, je potřeba věnovat se především růstu KDU-ČSL. Naše vedoucí politici musí i v těžkých chvílích, které přijdou, zůstat klidní, bez zášti, faktičtí. Je také velmi důležité, abychom se dokázali občas navzájem podpořit, fandit si. A přitom zůstali důslední v dodržování stanovených pravidel, v respektování stanov i nepsaných dohod. Pro mne osobně je odchod části členů z KDU-ČSL zajímavý tím, že se všemi těmito lidmi jsem měl v předchozí době závažné spory o demokracii ve straně a vnímání politiky obecně. Je to pro mne důležitá informace s příchutí naděje.