Vážení
členové,
před
několika dny jsem požádal pracovníka strany o zaslání návrhu změny Stanov
KDU-ČSL, který schválilo celostátní předsednictvo. Pracovník mi jej obratem
zaslal, ovšem s upozorněním, že podklad před projednáním na Celostátním výboru
dostávají pouze členové tohoto orgánu a že teprve po schválení Celostátním
výborem s ním bude seznámena členská základna. Na závěr přátelského dopisu mi
sdělil, že se mám více snažit, aby mne členská základna nominovala tam, odkud
chci předem čerpat informaci.
Na tomto
drobném příkladu si dovolím prezentovat dvě naprosto odlišné představy o
fungování naší strany, dvě naprosto odlišné představy o úloze a postavení členů
v ní. Mám pocit, že se nejedná jen o dvě různé představy, ale o dva zcela
rozdílné politické světy.
V prvním
světě je členům strany umožněno, aby zvolili - někdy přímo, jindy
prostřednictvím svých delegátů - své politické představitele. Následně je však
člen strany doslova "odstřižen" od informací z rozhodovacího procesu.
Je odkázán na spíše vzácnou zpětnou vazbu od svých zástupců, v horším případě
se musí spoléhat na únik informací, osobní styky s vedoucími funkcionáři, nebo
s prosíkem čekat na nepravidelné a kusé zprávy, které jednotlivé orgány občas
milostivě utrousí na internetu nebo ve stranickém tisku. Důsledky takového
naprosto neospravedlnitelného postupu a informační blokády jsou zřejmé:
V druhém
světě, který je také mým světem, jsou členové strany rovnocenným partnerem
stranických organů v dialogu a mají možnost se vyjadřovat - v pravý čas a dobře
informováni - k návrhům od samého počátku. Tím v žádném případě není narušen
princip zastupitelské demokracie. Hovořím totiž o možnosti vstoupit svým hlasem
do diskuse, "doprovodit" stranické orgány na cestě k rozhodnutí,
nikoliv zprostit je odpovědnosti za rozhodnutí nebo rozhodovat za ně.
Zcela
konkrétně ve výše uvedeném příkladu: proč nemohou členové strany být od počátku
informováni, že se připravuje změna stanov? Proč by již nyní nemohli o návrhu
diskutovat mezi sebou, na místních schůzích, zaujímat k němu stanoviska,
doporučovat vylepšení, navrhovat změny, rozšíření apod.? Co je špatného na tom,
že se budou intenzivně zajímat o stranické záležitosti? Komu z našich politiků
může vadit jejich aktivita?
Myslím,
že se nemýlím, pokud tvrdím, že vedení KDU-ČSL je dlouhodobě zakořeněno v
prvním světě. Právě tento svět je mj. tím tiše působícím dědictvím naší
normalizační minulosti. Tento svět se odráží v postojích našich vedoucích
politiků, tento svět je zabudován do naší organizační struktury, do našeho
stranického aparátu. Tento svět a jeho důsledky nás dusí a odnímají nám
energii.
Je
důležité vytrvale, důsledně a s příslušnou razancí prosazovat přijetí druhého
světa a hledat pro nesnadný úkol spojence.
Jan Czerný
místopředseda
KDU-ČSL Praha 2
12.
června 2007