Vážení členové,

 

před několika dny jsem požádal pracovníka strany o zaslání návrhu změny Stanov KDU-ČSL, který schválilo celostátní předsednictvo. Pracovník mi jej obratem zaslal, ovšem s upozorněním, že podklad před projednáním na Celostátním výboru dostávají pouze členové tohoto orgánu a že teprve po schválení Celostátním výborem s ním bude seznámena členská základna. Na závěr přátelského dopisu mi sdělil, že se mám více snažit, aby mne členská základna nominovala tam, odkud chci předem čerpat informaci.  

 

Na tomto drobném příkladu si dovolím prezentovat dvě naprosto odlišné představy o fungování naší strany, dvě naprosto odlišné představy o úloze a postavení členů v ní. Mám pocit, že se nejedná jen o dvě různé představy, ale o dva zcela rozdílné politické světy.

 

V prvním světě je členům strany umožněno, aby zvolili - někdy přímo, jindy prostřednictvím svých delegátů - své politické představitele. Následně je však člen strany doslova "odstřižen" od informací z rozhodovacího procesu. Je odkázán na spíše vzácnou zpětnou vazbu od svých zástupců, v horším případě se musí spoléhat na únik informací, osobní styky s vedoucími funkcionáři, nebo s prosíkem čekat na nepravidelné a kusé zprávy, které jednotlivé orgány občas milostivě utrousí na internetu nebo ve stranickém tisku. Důsledky takového naprosto neospravedlnitelného postupu a informační blokády  jsou zřejmé:

 

V druhém světě, který je také mým světem, jsou členové strany rovnocenným partnerem stranických organů v dialogu a mají možnost se vyjadřovat - v pravý čas a dobře informováni - k návrhům od samého počátku. Tím v žádném případě není narušen princip zastupitelské demokracie. Hovořím totiž o možnosti vstoupit svým hlasem do diskuse, "doprovodit" stranické orgány na cestě k rozhodnutí, nikoliv zprostit je odpovědnosti za rozhodnutí nebo rozhodovat za ně. 

 

Zcela konkrétně ve výše uvedeném příkladu: proč nemohou členové strany být od počátku informováni, že se připravuje změna stanov? Proč by již nyní nemohli o návrhu diskutovat mezi sebou, na místních schůzích, zaujímat k němu stanoviska, doporučovat vylepšení, navrhovat změny, rozšíření apod.? Co je špatného na tom, že se budou intenzivně zajímat o stranické záležitosti? Komu z našich politiků může vadit jejich aktivita?

 

Myslím, že se nemýlím, pokud tvrdím, že vedení KDU-ČSL je dlouhodobě zakořeněno v prvním světě. Právě tento svět je mj. tím tiše působícím dědictvím naší normalizační minulosti. Tento svět se odráží v postojích našich vedoucích politiků, tento svět je zabudován do naší organizační struktury, do našeho stranického aparátu. Tento svět a jeho důsledky nás dusí a odnímají nám energii.

 

Je důležité vytrvale, důsledně a s příslušnou razancí prosazovat přijetí druhého světa a hledat pro nesnadný úkol spojence. 

 

 

Jan Czerný

místopředseda KDU-ČSL Praha 2

12. června 2007