Vážení členové,

 

za poslední měsíc jsem byl nucen opět mnohokráte hovořit s různými lidmi o případu pana Čunka. Myslím, že je právě teď příhodná doba, abychom si o tom v klidu popovídali. To se dělá nejen mezi přáteli, to se snad dělá i mezi straníky, mezi bratry a sestrami, jak mnozí říkají.

 

Lidé se mne ptají, proč pan Čunek ještě neodstoupil. Odpovídám, že toto jeho rozhodnutí respektuji a to nikoliv proto, že panu předsedovi věřím (pana Čunka osobně neznám), ale protože průběh kauzy ve mne vyvolává velmi vážné pochybnosti: o obvinění, o způsobu vyšetřování i o postupu médií. Nikdy jsem nebyl pod takovým tlakem jako pan Čunek, a proto nechci odsuzovat ani jeho ne příliš šťastný způsob obhajoby.

 

Při rozhovorech však také vyjadřuji zklamání z toho, jakým způsobem Čunkův případ zabrzdil nezbytnou reformu strany. Pan předseda i celé předsednictvo je od sjezdu ochromené a v defenzívě. Členská základna i naši voliči se dosud od nového vedení nedozvěděli, jak se KDU-ČSL změní. A změnit se musí! Je trapné, jak rychle jsme všichni zapomněli, že v Brně se nekonal řádný, ale mimořádný (neváhal bych říci "krizový") sjezd!

 

Při diskusi lidé často říkají, že pan Čunek STÁLE ještě neodstoupil. Na to odpovídám, že za celý půlrok se podstata obvinění prakticky nezměnila. Jestliže pan Čunek neodstoupil v červenci, má to pro mne stejnou váhu, jako skutečnost, že neodstoupil v prosinci.

 

Lidé se mne nakonec ptají, co se stane, jestliže pan Čunek bude obviněn. Na to jim odpovídám naprosto jasně: bude-li pan Čunek obviněn, svolá neprodleně tiskovou konferenci, na které oznámí, že odstupuje z vládní a ze stranické funkce, dále požádá prvního místopředsedu strany, aby do rozhodnutí soudu nebo příštího sjezdu převzal vedení strany a nakonec požádá všechny poslance, aby pokračovali v podpoře koaliční vlády.

 

Pro mne je tato varianta jediná možná, pokud KDU-ČSL chce zůstat křesťanskou demokratickou stranou.

 

A co kdyby předseda mé politické strany byl obviněn a neodstoupil? Tu otázku mi zatím nekladou moji přátelé a známí, tu si kladu sám. Pokusil bych se okamžitě všemi dostupnými stranickými i mediálními prostředky takového předsedu k odstoupení přimět. Pokud bych zjistil, že to není možné nebo že většina členů strany si myslí něco jiného, musel bych se smutkem v duši z takové strany odejít. 

 

Jan Czerný

místopředseda KDU-ČSL Praha 2