Dobrý den,

požádal jsem paní Turnovskou, aby přečetla na zasedání pražského výboru mé stanovisko. Myslím, že na to mám právo, neboť jsem stále jeho výboru. Členem výboru jsem se rozhodl zůstat, ačkoliv jsem věděl, že se nebudu moci fyzicky zúčastnit většiny zasedání. Nemám však rád, když na uvolněná místa se dostávají lidé jinak, než volbami, což by v případě mého náhradníka zřejmě platilo, neboť by byl kooptován. To jen na vysvětlení této formy účasti.

V případě, že bych cítil, že moje nepřítomnost komplikuje výboru práci, odstoupil bych, tak jako jsem učinil např. v Zastupitelstvu Prahy 2. Paradoxně však cítím, že jsem výboru komplikoval práci spíše svojí bývalou přítomností než současnou nepřítomností.

Volby v Praze pro nás nedopadly dobře. Nejhorší na celé věci je tendence. A ta nás neúprosně táhne pod hranici 5% hlasů, kde je pláč a skřípění zubů a politická nicota. Pro konzervativní lidovce snad už může existovat jen jedna horší procentuální hranice, pod kterou se může dostat, a totiž hranice čtyřprocentní.

Odpuste mi ten černý humor, ale je právě vhodný čas na černý humor. A koneckonců se hodí k mému jménu. KDU-ČSL v Praze se potácí nad propastí, ale náš výbor táhne káru dál, stále stejným směrem a stále stejným tempem. Táhne tu káru dál, aniž by však věděl kam.

Cítím, že to není správné a navrhuji proto, aby se hlasovalo o mém návrhu, který zní, že výbor rozhoduje o konání mimořádné pražské konference, která by byla konferencí volební. A proč? Protože lidé v Praze nevědí, proč nás mají volit.

Zkusme se podívat na komunální politiku trochu jinak než dosud! Nenechme se Brouky Pytlíky zatlačit do pozice nějakých stavbyvedoucích, kteří musí přesně vědět, jaký beton je kdy třeba a jak má stavba zdárně postupovat. My přeci nemáme být inženýry, kteří rozumí technologii. My máme být těmi, kteří přesně vědí, v jakém domě chtějí bydlet, a kteří na tuto práci někoho zkušeného najmou. Netrumfujme se ve stavebnictví, stejně lidé poznají, že tomu nerozumíme.

My tomu totiž nepotřebujeme rozumět, my potřebujeme jen přesně vědět, co chceme.

A to snad není tak těžké!

Vždyť přeci každý z nás něco chce! A řekněme to normálními slovy. Řekněme voličům, co chceme.

Já třeba chci, aby z Prahy 2 zmizela magistála. Chci, aby ulice Sokolská se stala obdobou ulice na Příkopech, aby tam vedla jen úzká cesta pro auto, aby lidé mohli chodit po širokých chodnících, aby v domech po stranách bylo úžasné bydlení a aby od Václaváku jezdila k Nuselskému mostu moderní nízkopodlažní a nehlučná tramvaj. Já také chci, aby ve vnitroblocích byly parčíky, hřiště pro děti i malé bazénky. Já naopak hodně nechci, aby noční kluby sídlily pod byty, kde spí lidé. Chci, aby noční podniky byly tam, kde jsou kanceláře a kde nespí lidé. Já nechci v mé čtvrti herny. Já chci, aby na hradbách u Nuselského mostu byl zřízen park s kavárnou. Já chci, aby byla obnovena mlíkárna v Riegrových sadech. Já chci, aby v Praze jezdily jen městské taxíky s jednotnou cenou a s tvrdou kontrolou. Já nechci v centru města velkoplošné reklamy, protože mě vadí. Já chci, aby jednou ročně byl v Praze svátek a aby v centru nejezdily auta.

Ale abychom si rozuměli - já samozřejmě také chci, aby bylo v ulicích čisto a aby tam neležela ta strašná hovénka, ale to je přeci normální, to mají dělat ty úředníci, na to přeci není třeba politický pokyn, to je jaksi samosebou.

Myslím, že je důležité tohle všechno lidem říci. Oni pochopí, že mnohé z toho nejde stačit za čtyři roky, ale ti lidé také ví, že jednou se přeci začít musí.

A stejně tak si normálně lidsky řekněme, co chceme v KDU-ČSL. Já třeba chci, aby mi stranická administrativa odpověděla na všechny moje otázky, protože od toho tam je. Já nechci, aby pan Rybář byl generálním sekretářem, protože se nechová, jak by se měl chovat. Já chci, aby předseda strany měl jednou měsíčně setkání se členy strany. Pravidelně. Aby tam každý s modrou legitkou mohl přijít a zeptat se na nějakou hloupost, třeba kolik stála volební kampaň a komu se pronajímá a za kolik Charitas a proč poslanci podpořili pana Tollnera do nějakého orgánu a tak podobně. Nebo třeba proč je někde kandidát na senátora lidovec a někde není. Nebo proč jsme se nezajímali o dluh ODA. Prostě na takové obyčejné otázky.

Nebo třeba taky chci, aby odborné komise KDU-ČSL fungovaly alespoň na takové úrovni, na které funguje bytová komise u nás na obvodu. No řekněte, chci toho fakt moc? Jako, že třeba bude nějaký program zasedání, že se bude diskutovat o jednotlivých bodech a pak se třeba bude také hlasovat, aby vlastně komise mohla ostatním členům strany říci, o čem vlastně jednala. Vždyť v té bytovce na Vinohradech to funguje celkem v pohodě, a to prosím nesedíme v Parlamentě, kde na to mají dokonce takové mikrofony a polstrovaný židle!

A když jsme už prý také v té krizi celostátní, tak já chci, aby všichni ti, kteří byli zvoleni do čela strany pěkně napsali, co jako ve straně změnili nebo co tak nějak pošoupli kupředu. A taky by mě zajímalo, co tihle pánové (a velmi zřídka nějaká dáma), udělali od chvíle, kdy si sami mezi sebou odhlasovali, že KDU-ČSL vlastně prohrála parlamentní volby. Rozumějme si, co udělali navíc, protože ta hovénka - jak jsme si již řekli - jsou prostě samozřejmostí.

Já Vám mnohokrát děkuji za pozornost a abychom nezapomněli, o čem ta řeč byla, tak žádám pana předsedajícího, aby zopakoval návrh mého usnesení, nechal o něm diskutovat a na závěr hlasovat. Já jsem pro.

Jan Czerný