Aktivní členové a jejich nápady jsou motorem každé politické strany. Je proto smutné, pokud vedení strany nedokáže aktivitu probouzet, ale neodpustitelné, pokud nedokáže na aktivitu náležitě reagovat, či ji dokonce tlumí nebo ignoruje. Nemůžeme si dovolit otrávené členy a zapadlé nápady. Každá laxnost v tomto směru se nám v krátké perspektivě krutě vymstí.
Navrhuji proto následující opatření:
1) Vedení KDU-ČSL vybere z řad členů KDU-ČSL jednoho člověka, který
bude po zkušební dobu nejméně 6 měsíců vykonávat funkci “Komunikátora”
(po delším uvažování považuji toto označení za nejvýstižnější, pokud však
někdo nalezne lepší označení, budu spokojen).
2) Tento člověk se může stát zaměstnancem strany, za vhodnější však
považuji, aby byl po uplynutí zkušebního období odměněn za vykonanou práci.
3) Komunikátor bude jmenován předsedou strany, nebo nejužším vedením.
Bude vybrán konsensuálně, nikoliv hlasováním. Aparát strany a politici
budou o jeho existenci a poslání informovat členskou základnu.
4) Komunikátor bude k dispozici všem členům strany a bude od nich přijímat
všemi možnými způsoby (mobilní a klasický telefon, pošta, e-mail, osobní
setkání v centru a v regionech) podněty a připomínky k činnosti strany.
5) Komunikátor zaregistruje každý podnět, autora podnětu a spojení
na něho.
6) V pravidelných intervalech (nejméně jednou za 14 dní) se Komunikátor
setká s vedením strany a vhodnou a přehlednou formou je bude informovat
o došlých podnětech. Zaznamená reakci vedení ke každému podnětu nebo okruhu
podnětů. V případě definitivního rozhodnutí nebo předání k rozhodnutí jinému
orgánu, informuje neprodleně autora podnětu a to včetně důvodů, které vedly
k určitému rozhodnutí.
7) Součástí práce Komunikátora bude práce v terénu (členské schůze,
zasedání orgánů strany, setkání krajských tajemníků, apod.), dle plánu,
který předloží vedení strany.
8) Komunikátor nebude vykonávat žádnou další politickou činnost a nebude
se sám vyjadřovat k došlým podnětům.
9) Na závěr zkušebního období vypracuje (např. ve spolupráci s tzv.
analytickým oddělením) zprávu.
Co má být přínosem Komunikátora?
A) Vedení strany vydá pozitivní signál vůči členské základně a srozumitelně
jí sdělí, že si jí skutečně váží a že o tom jen stále nemluví. Každý člen
se dozví, že strana má zájem o jeho nápady.
B) Vedení si zvykne reagovat na připomínky členů a uvědomí si, že je
to součástí povinností, přijatých volbou do funkce.
C) Každý Josef Novák z Horní Dolní bude mít jistotu, že jeho nápad
se neztratí v soukolí okresních a krajských sekretariátů. Bude potěšen,
že o jeho nápadu se jednalo a dozví se - v té horší variantě - proč jeho
nápad není možné uskutečnit (tedy dle mínění odpovědných osob). Příště
vymyslí lepší a přijatelnejší variantu.
D) V aparátu strany nastane konečně “rozruch”- i bez výpovědí. Mezi
sumci se objeví štika a prožene je.
Přátelé, pojďme to alespoň zkusit! Alespoň na šest měsíců! Cyrile Svobodo,
prosaď to! Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale taky nic neudělá! Přátelé,
trošku pohybu do toho umírání! Pokud máte někdo lepší nápad, sem s ním.
Jen ne žádnou komisi!!!!!
Jan Czerný (KDU-ČSL Praha 2)
8. srpna 2001 (“srpnová výzva”)