Velmi mne znepokojuje, jak KDU-ČSL přistupuje k rozdělení volebních krajů do Senátu ČR mezi strany Čtyřkoalice. Jedná se o způsob, který zavání elitářským pohrdáním míněním členské základny, při kterém dochází k vážnému zásahu do vnitrostranické demokracie a zadními vrátky se obchází princip primárních voleb.
Lidová strana přistoupila na vyjednávání, při němž se na stůl vynášejí osobnosti jako hrací karty. Dochází k nefalšované dražbě tváří. Chybou ovšem je, že tyto osobnosti nemají legitimitu, která vychází jedině z předchozí podpory vyjádřené členskou základnou KDU-ČSL.
Kladu si základní otázku: jakým právem hrají naši vrcholní představitelé tuto hru? Kdo jim dal oprávnění žonglovat se jmény, která neprošla sítem nominačních voleb? Zvažují příhodnost jedněch kandidátů, aniž by další zájemci měli možnost zúčastnit se této zvláštní evaluace. Disciplinovaně totiž čekají na vypsání primárních voleb - skutečné soutěže. Jenže startovní výstřel už vyšel a závod se běží.
Mnoho lidí mě ubezpečovalo, že jinak to ani nejde. Nevěřím tomu. Děsí mě představa uzavřené společnosti několika jedinců, kteří sedí za stolem a bohorovně rozhodují o volebních šancích kandidátů, které si sami vytipovali. Tenhle je nemožný, další má křivý nos. První neumí mluvit, druhého lidé znají z obrazovek, třetí má dost peněz na kampaň. Svým způsobem jsou to také primární volby, ale pokřivené a nepoctivé.
Vidím nejméně jednu cestu, jak se s tímto problémem vyrovnat: uspořádat skutečné a spravedlivé primární volby ještě před zahájením předvolebních jednání.
Zdá se, že na některé věci již nemáme letos
čas. Je ale nejvyšší čas, aby se členská základna dozvěděla, kdo má zájem
kandidovat na volebním lístku KDU-ČSL a o kterých jménech se vedou předvolební
tahanice s dalšími stranami Čtyřkoalice.
V Praze, 7. února 2000
Jan Czerný
člen pražského výboru KDU-ČSL