Je dobře, že v debatě o přímé a nepřímé volbě prezidenta nehovoří politici pouze o pravomocích hlavy státu a státoprávních teoriích, ale diskutují i o okolnostech, které volbu doprovázejí, totiž o volebních nákladech státu, o financování předvolební kampaně a také o jejím mediálním pokrytí.

Je zřejmé, že nepřímá volba je levnější nejen pro všechny občany jako daňové poplatníky, ale i pro kandidáty a strany, které je do klání o prezidentský post vyslaly. Při nepřímé volbě také nehrají tak významnou úlohu média, protože okruh voličů je úzký a nepříliš náchylný k ovlivnění.

Kupodivu, nikdo z politiků či legislativních odborníků se zatím veřejně nezabýval variantou, jenž by zachovala výhody nepřímé volby a přitom by rozhodování vymanila ze silného vlivu stranických sekretariátů.

Takovým řešením by mohlo být rozšíření volitelského sboru o členy krajských zastupitelstev. K dosavadnímu počtu 281 poslanců a senátorů by se tak připojilo dalších 750 regionálních politiků. Nejenže by se tak zvýšila jejich prestiž, ale lidé z mimopražských regionů by přestali mít často oprávněný pocit, že o hlavě celého státu rozhodují lidé, kteří po zvolení ztratili se svým krajem kontakt.

Mgr. Jan Czerný